Dnes jsme vstávali už v 7:30 do krásného slunného dne a šli jsme se na recepci informovat na prohlídku jeskyně Pivka jama s průvodcem, která měla být od 9 hodin. Koupili jsme si dvě vstupenky za 2x 11,90 EUR, jelikož nám bylo řečeno, že tam asi může i pes. To bylo teprve po 8. hodině, tak jsme šli zpět ke stanu. Cestou jsme si koupili v místním krámku 2 croissanty, jeden čokoládový a jeden s marmeládou, dohromady za 3 EUR. U stanu jsme posnídali a před 9. jsme se vypravili k recepci, kde byl sraz na prohlídku jeskyně. Přišel průvodce a sdělil nám, že pes do jeskyně nemůže, tak nám pán na recepci vrátil peníze za jeden lístek. Ja jsem na prohlídku šel nakonec sám, pouze s průvodcem. Prohlídka trvala asi hodinu a prošli jsme skrz jeskyni Pivka jama a prošli jsme až do jeskyně Črna jama, ze které jsme vylezli v lese za kempem, v místě, které jsme předešlý den objevili při večerní procházce. Prohlídka byla zajímavá, s panem průvodcem jsem se zapovídal i o všem jiném, než jen o jeskyních.
Když jsem dorazil zpět ke stanu, Pavlína už stačila rozložit půl stanu a zabalit část věcí. Společně jsme věci dobalili a ve 11:15 jsme po zaplacení 29,10 EUR vyrazili z kempu směrem na Predjamský hrad, na který už jsme z předešlého dne měli zakoupeny vstupenky.
Hrad je přistavěn ke 123 metrů vysoké skále, ve které se nachází vstup do jeskynního komplexu, ze kterého se doposud podařilo prozkoumat 13 km. Jeskyně dříve sloužili jako tajné chodby a nouzový východ z hradu, což se osvědčilo při jeho obléhání, které trvalo v minulosti přes rok, a jelikož si obléhatelé zajišťovali zásobování potravinami pomocí tajných chodeb, bylo neúspěšné .
Když jsme dorazili k hradu, bylo opět nesnesitelné horko. Jelikož pes do hradu nesměl, rozhodli jsme se, že se v prohlídce bez průvodce prostřídáme.
Jako první jsem šel do hradu já. Vyzvedl jsem si auditoguide, který zde měli, stejně jako v Postojna jama, v češtině. Prohlídka celého hradu mi trvala hodinu a byla moc pěkná. Poté jsem venku ve stínu pod stromem počkal já, a jelikož jsem si četl knížku, hodina, po kterou si prohlížela hrad Pavlína, mi utekla jako voda.
Ještě před odjezdem jsme se zastavili v restauraci Požar na oběd. Já si objednal srnu po lesnicku s rohlíčky z bramborového těsta a Pavlína boloňské špagety a malý zeleninový míchaný salát. Jídlo bylo opět vynikající a i s pitím jsme zaplatili 25 EUR.
Z parkoviště jsme dále pokračovali dále na jih do Vipavského údolí, do městečka Vipava. To už byla teplota opět kolem 30° C. Městečko jsme si trochu prohlédli, a jelikož bylo opravdu velké vedro, sedli jsme si do stínu u kavárny, kde jsme si objednali zmrzlinu a cappuccino. Pak jsme se šli ještě projít na druhou stranu městečka, kde jsme se trochu osvěžili v řece a narazili na středověkou věž, která dříve byla součástí opevnění města. Vrátili jsme se k autu, které jsme měli zaparkované u obchodu. Tam jsme ještě před odjezdem do kempu udělali menší nákup.
Kemp byl jen pár kilometrů jízdy ve vesnici Vrhpolje, na úpatí kopců, uprostřed vinic a na zahradě rodinného domu. Na cedulce bylo napsáno, že máme zazvonit u vchodu a když nikdo nebude odpovídat, máme se sami ubytovat. Proto jsme si našli na zahradě místo pro stan a ubytovali jsme se. Zjistili jsme, že sociální zařízení je luxusní, a proto jsme se rozhodli, že zde zůstaneme rovnou 2 noci. Později už byli majitelé doma, tak jsme zaplatili 41 EUR za 2 noci i s elektrikou. Paní byla moc příjemná, dostali jsme malou karafu červeného vína na uvítanou a ještě mapky okolí, kde nám vyznačila zajímavá místa k návštěvě. Ve stínu, vedle stanu jsme povečeřeli chleba s místním pršutem a paštikou. Vzhledem k tomu, že postupně už trochu klesla teplota, vydali jsme se autem do blízké vesnice Zemono, odkud jsou výhledy na okolní krajinu. Vesnice Zemono se nachází na kopečku, na jehož vrchu je bývalé panství, ve kterém je dnes restaurace. Kopeček jsme obešli a při západu slunce jsme pořídili spoustu fotek výhledů do okolí. Vrátili jsme se do kempu, umyli se a šli spát v půl dvanácté.
městečko Vipava s místním hradem na kopci
večerní slunce u panského dvora Zemonovo